Metodické impulsy 2024: HDRka jinak

Orienťák je především rodinným sportem, přesto zatím na našich závodech nenabízíme moc zábavy těm úplně nejmenším. Na shromaždištích vídáme mnoho předškoláků z orienťáckých rodin, ale co s nimi? Razit každý víkend píchače v dětské školce už je nebaví. Nabízené tratě HDR jsou pro ně často extrémně dlouhé (2 km na start, 3 km v lese a někdy i pár km z cíle). Jejich rodiče chtějí běžet a často pak stojí před otázkou, kdo a kdy ty HDR s malým sportovcem absolvuje?

Foto: Jiří Mrkvička

Nabídněme našemu orienťáckému potěru adekvátní zábavu v dosahu arény. Nechme je absolvovat závůdky  “okolo shromaždiště”.

Ano, jde o další práci, ale pokud chceme orienťák dostat do podvědomí veřejnosti a obstát v boji o mladé sportovní talenty, jinak to nepůjde.

Na následující aktivity lze použít zvětšenou mapu arény, nechat dorostence zmapovat přilehlý lesík nebo mapu úplně vynechat.

 

Co nám to přinese? 

• Více zábavy pro nejmenší orienťáky.
• Méně rodičů, kteří se horko těžko snaží kombinovat své závody a závody svých dětí.
• Zážitek, který může nasměrovat malé sportovce směrem k orienťáku. A o to nám přece jde!

Na následujících řádcích najdete několik tipů na aktivity, které lze uspořádat v blízkosti shromaždiště. Důležité je, aby to bylo blízko, aby trať měla hodně kontrol a aby to co nejvíce připomínalo “velký” závod rodičů nebo sourozenců (start, cíl, kontroly).

Foto: Jiří Čech

 

Aktivity u shromaždiště

Trať v koridoru

Je to nejbezpečnější (ovšem pořadatelsky nejnáročnější) varianta, kdy od startu vede z obou stran lano v adekvátní výšce (chystáme trať pro děti!), kontroly jsou přímo v koridoru. Děti v tomto případě mohou mít zjednodušenou mapu, třeba jen s mapovými značkami objektů kontrol, stačí je dobře instruovat, že musí zůstat v koridoru. Pokud si z aktivity odnesou znalost pár mapových značek a radost z pohybu, úplně to stačí.

 

Trať s pomocným lanem

Ve Finsku a Švýcarsku se můžete setkat s tratí, kde místo fáborků vede lano. Takto nachystaná trať umožňuje i nejmenším dětem po celou dobu se nejen obrazně držet linie. Roznést fáborky tak, aby je děti viděly není totiž vůbec jednoduché. Je potřeba myslet jak velké (malé) děti jsou, naproti tomu natažené lano je jasnou vodící linií vždy.

Foto: Päivi Karjalainen

 

Minizávůdek v okolí arény 

Jde o běžnou trať HDR jen na podrobnější (schematické) mapě těsně u shromaždiště. Lze využít remízek na louce shromaždiště a zmapovat ho, zvětšit nějakou část závodní mapy přiléhající. 

 

Příklad dobré praxe: závody LokoTour v Bedřichově, LLI

Příklad dobré praxe: Pěkné prázdniny v Českém ráji, Branžež, TUR

 

Zážitková trať

Jde o krátký koridor s kontrolami přímo na shromaždišti nebo v jeho těsné blízkosti, kde krom ražení čekají malé děti i nějaké úkoly nebo vědomostní otázky. Nejde o závodní trať, nicméně lísteček s časem jistě potěší, pořadatel může vést i seznam závodníků, kteří trať absolvovali. K obsluze postačí jeden člověk do společného startu a cíle vybavený aplikací SI-Droid a jeden jako obsluha na trati, který průběžně kontroluje stav stanovišť.

Program pro nejmenší na Oringenu, Foto: Nikola Kochová

 

Lesní parkour

Pokud nemáte možnost vytvořit schematickou mapu, zvládnete to i bez ní. Vytvořte přírodní překážkovou dráhu, jen s ražením (z kontroly na kontrolu lze vidět) ideálně ohrazenou koriodrem z obou stran. Aktivita baví i starší (dorost, dospělí), takže lze motivovat k proběhnutí všechny a nabídnout trať, kde se srovná celá rodina.

 

Autor: Koulu kartalla, Suunnistusliitto

 

Jak na přechod z HDR/ fáborků?

Někdy se stane, že se dětem z jistot náborových kategorií, kde krom mapy mají jako oporu fáborky (DH10F) nebo ještě doprovod (HDR), moc nechce. Co s tím můžeme udělat? 

• Nedělejme v těchto kategoriích výsledky, soutěživější děti mají motivaci přejít do klasické kategorie. 
• Nabídněme mezistupeň:

 

Smajlíci (DH10S)

Trať srovnatelné obtížnosti jako DH10C, vedená po cestách, pěšinách a průsecích. Na každé cestě vycházející z každé křižovatky na trati je ale navíc umístěn smajlík o průměru cca 20 cm - na správné cestě žlutý usměvavý smajlík, na špatných cestách pak červený “mračoun”, který dítěti říká, že se musí vrátit zpátky na rozhodovací bod (křižovatku) a zvolit jinou cestu. Smajlíci by neměli být vidět přímo z křižovatky, ale nachází se až po několika desítkách metrů od ní, děti tedy nemohou trať absolvovat jen pasivně (jako po fáborkách), ale musí používat základy orientace v mapě a vybírat na křižovatkách správnou cestu, mají při tom však jištění v podobě smajlíků.

ukázka mapy: AOP - Grand Prix Silesia 2015, foto: KSU - by Green

 

Linie (DH10L)

V některých oblastech se kdysi stavěly jak fáborkové kategorie (F), tak linie (L). Na liniových tratích byly falešné kontroly, za jejich oražení následovala penalizace. Závodník už tedy musel prokázat o něco větší um než na běžné fáborkové trati.

 

Kombinované fáborky

Velice zajímavou možností je tento typ závodu/tréninku, kdy část trati tvoří jednoduché postupy s kontrolami a část povinná linie po fáborcích. Je poté možné vyhlašovat výsledky celé trati i jednotlivých částí (samotná mapa, běh). Zejména z počátku to může pomoci horším mapařům nebo běžcům najít si něco, v čem jsou dobří.