přeskočit na hlavní obsah

Metodické impulsy 2024: Otevřenost orienťáku veřejnosti

O článku

  • Aktualizováno
  • Autor
    Martin Štoudek

Kategorie

Orienťák je sportem, kde nikdo nesedí na lavičce. Na jednom oblasťáku se často setkávají výkonnostní závodníci i “hobíci”, nejmenší děti běhající prvním rokem i nejstarší veteráni, pro které je orienťák celoživotním koníčkem. Každý z nich si v našem sportu našel to své – uspokojení, cíle i motivaci. Možnost náš sport provozovat na různých úrovních je bezpochyby jeho velkou předností.

 

Proč do toho jít?

Pro rozvoj orientačního běhu je zásadní neuzavírat se do bubliny, ale naopak být sportem, který je otevřený veřejnosti a dokáže vysvětlit začátečníkům všechna svá specifika. Pomoci nám to může nejen v rozšíření členské základny, což se na lokální úrovni může projevit na nalezení nových nadšenců v oblasti trenérství nebo pořádání nebo lepším financování tvorby nových tréninkových i závodních map, ale i na celostátní úrovni. Aktuálním tématem je prioritizace státní podpory jednotlivých sportů, která proběhla v režii Národní sportovní agentury. Ač můžeme o vhodnosti nastavených kritérií polemizovat, tak nám někdo mimo naši bublinu říká, co se od moderního sportu očekává. Mimo jiné je to právě propagace sportu (nejen v tradičních médiích, ale i na sociálních sítích) a široká členská základna, která za rok absolvuje alespoň určený počet oficiálních závodů.

Foto: Petr Kadeřávek

 

 

Propagujme (se)

Ke zlepšení propagace povede dlouhá a postupná cesta, vydat se na ni ale můžeme už teď, zapojit se může každý pořadatel oblasťáku. Právě oblastní závody mají pro začátečníky největší potenciál, proto bychom na jejich propagaci neměli zapomínat. Mnoho možností se vám může otevřít po domluvě s místním starostou nebo obecním úřadem, kdy je možné místní o závodě informovat prostřednictvím aplikace Munipolis, hlášení místního rozhlasu, pozvánky v místním tisku nebo na webu obce. V dnešní době bychom neměli zapomenout ani na propagaci na sociálních sítích, ať už na profilech obce, místních skupin nebo na profilu našeho klubu.

Ukázka pozvánky na akci v aplikaci Munipolis, ASU

 

 

Podpora pro nováčky

Jakmile veřejnost k vyzkoušení orienťáku nalákáme, měla by být pro začátečníky zajištěna základní podpora. Procedury spojené s absolvováním závodu jsou specifické a pro veřejnost ne zcela pochopitelné, čemuž nepomáhá ani náš orienťácký slang. Co je to hustník, sběrka, popisník, ORIS? Proč si mám něco po závodě vyčítat? Na každém závodě by měli být pořadatelé schopní nováčkům vše ochotně a trpělivě vysvětlit, nejlépe na oddělené prezentaci. Měli bychom se také oprostit od zbytečných nelogičností a sjednotit základní obrysy přístupu k veřejnosti, aby bylo možné z pozice svazu poskytovat zájemcům o OB jednotnou informační podporu, např. formou webu Začít orienťák nebo příruček Proč být orienťákem a Jak na první orienťák.

Foto: Petr Kadeřávek

 

 

Sjednoťme názvosloví

Začít můžeme například u sjednocení názvů kategorií určených veřejnosti napříč oblastmi a závody, případně zavedení nových názvů, které lépe reprezentují účel kategorií.

DH10F (příp. D10F a H10F) – Nesoutěžní výuková kategorie pro menší děti bez doprovodu, kde mají na trati podporu v podobě Fáborků. Další používaná označení -N nebo -L jednoznačně neindikují nováčkům formu podpory závodníků na trati, navíc se označení mezi oblastmi různí a tříští se tak jednotnost, která je žádoucí.

DH10S (příp. D10S a H10S) – Nesoutěžní výuková kategorie pro menší děti bez doprovodu, kde mají na trati jištění v podobě Smajlíků. Jedná se o alternativu k fáborkovým tratím, která k výuce orientačních technik přistupuje jinak a je ve srovnání s fáborkovou tratí obtížnější.

HDR – Kategorie pro děti v doprovodu rodičů nebo jiných osob (starších sourozenců, trenérů apod.), zpravidla využívající fáborkovanou trasu, příp. trasu osazenou smajlíky.

Foto: Petr Kadeřávek

 

OPEN – Kategorie s širokou cílovou skupinou zabírající rodiče, příbuzné nebo známé již běhajících závodníků, nováčky z oddílů, kteří nabírají zkušenosti na svých prvních závodech, či zájemce z řad veřejnosti bez vazby na jakýkoliv oddíl OB. Tato trať musí být jednoduchá, v obtížnosti adekvátní pro úplné začátečníky, tedy zhruba na úrovni kategorií DH12. Pokud chceme připravit více podobných kategorií s rozdílnou délkou, označujme je jako OPEN-S, OPEN-M a OPEN-L. Stávající jednopísmenné označení P, odkazující na slovo „příchozí“, začátečníkům velice často toto určení kategorie vůbec neevokuje. Význam slova OPEN je dnes naopak již dobře známý a toto označení je univerzálně použitelné i pro závody, kde očekáváme mezinárodní účast. Není třeba se tohoto anglicismu bát, běžně se používá k označení kategorií i v jiných sportech, a to včetně závodů v MTBO.

T – Otevřená tréninková kategorie určená např. zkušenějším běžcům, kteří jsou po zranění či nemoci, potřebují časovou flexibilitu startu (např. kvůli doprovázení dítěte v kategorii HDR) nebo běhali kategorii OPEN a chtějí dále zdokonalovat své orientační techniky tak, aby mohli začít v budoucnu běhat svojí kategorii určenou dle věku a pohlaví. Pokud vypisujeme více variant tréninkových tratí, označujme je čísly (ty mohou označovat přibližnou délku zaokrouhlenou na celé kilometry).

 

Metodická rada ČSOS chystá na začátek února vydání souboru doporučení k pořádání kategorií pro veřejnost na závodech v OB, kde bude tato problematika rozpracována detailněji.